Vavřina Jiří
Primář, který se směje rád Jiří Vavřina se narodil 26. března 1924 v Kutné Hoře a až do svých patnácti let žil v severočeském pohraničí. Pak rodina utekla před německým záborem a několikrát se stěhovala – v únoru 1939 se nakonec usadila v Praze, kde Jiří pokračoval ve studiích na reálném gymnáziu. Maturoval v květnu 1943 a poté byl dva roky totálně nasazen – nejprve pracoval jako pomocný dělník, posléze jako kurýr dovážel zásilky na území Německa, Rakouska nebo Polska. Když fronta postoupila, uprchl a skrýval se až do konce války.
V listopadu 1945 začal studovat medicínu, čtrnáct dní po promoci se v prosinci 1950 oženil se svou spolužačkou. Po necelém roce, kdy působil jako chirurg, dostal povolávací rozkaz k výkonu vojenské služby, která nakonec trvala celých čtyři a půl let. V době vojny se mu narodil syn Jiří a dva týdny po návratu dcera Jana.
V následujících letech vystřídal doktor Vavřina několik pracovních uplatnění – mimo jiné byl zástupcem primáře na chirurgii v Opočně, osm let operoval na ortopedické klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové, dvanáct roků pracoval na rehabilitačním oddělení OÚNZ tamtéž. Zároveň přednášel, doma i na zahraničních kongresech, publikoval články v odborném tisku, překládal, vyučoval na zdravotnické škole a skládal atestace. Navštívil také mnoho zahraničních klinik, například v Budapešti, Berlíně, Varšavě, Wroclawi, a zapojil se do státního výzkumu. Po smrti své manželky odešel roku 1987 do důchodu.
V současnosti doktor Vavřina tráví svůj volný čas hlavně na chalupě v Jizerských horách a s bývalými spolužáky ze tří gymnázií, jimiž prošel ve školním roce 1938 až 1939. V neposlední řadě se ovšem věnuje sepisování úsměvných historek ze své lékařské praxe i z dob studií medicíny…
V nakladatelství Motto vyšlo: