Poutavý psychologický román o mezilidských vztazích v "uměleckém domě". Kniha byla poprvé publikována v roce 1976, ale dlouho se v oběhu neudržela. Spisovatelka Iva Hercíková sleduje životy několika obyvatel paneláku, jejich vzájemné vazby plné lásky, nenávisti a nevěry.
Iva Hercíková sleduje s lehkým úsměvem osudy nájemníků jednoho domu, "té podivné krabice s balkóny podobnými zobáčkům", která v sobě ukrývá devět bytů. Tři v přízemí, čtyři v prvním patře a dva veliké byty ve druhém. V nich bydlí „lidé od kumštu“, herečky, výtvarnice, vědecký pracovník, rodiny spisovatele a filmaře, lidé nejrůznějších povah usilovně hledající ideálního partnera, a toužící naplnit své romantické představy. Autorce dům svou strukturou připomíná plástev medu a obyvatelé čilé včelky, které přelétají sem a tam k novým večírkům, náhodným nevěrám a všemožně usilují o své štěstí na zemi...
Evička se nenamáhala vylézt z postele. Pochopila, že vše je dokonale ztraceno, a nemínila se dál obtěžovat. I tu slíbenou snídani vynechala. Jenom Karolkovi poradila, aby za sebou pořádně zabouchl. Snad postřehl v jejím tónu hořkost, protože se z předsíně vrátil.
„Zapomněl jsem vám něco říct,“ rozpačitě přešlápl z nohy na nohu.
„Bylo to hrozně prima. Až na mě, ovšem. Ale jinak to byl dokonalý večer.“
Evička potlačila touhu hodit po něm polštář.
„Opravdu, velmi dokonalý večer.“