Historie...některé z nás láká a někteří se nezajímají vůbec. Nepátrají po svých předcích a žijou přítomností. Ne však Kamila. Ta jednoho dne, když uklízela v bytě své babičky, našla rodinnou fotografii, která jí odhalila jedno obrovské tajemství. Její babička měla dvojče. Právě zjištěná informace Kamilu překvapí a ráda by se dozvěděla víc o mládí její babičky a sestry. Ale babička o jejím dospívání a válečných letech mluvit nechce. Jsou to příliš bolestné vzpomínky a ona si nechce znova rvát srdce z těla a myslet na to, co vše prožila. A tak na ni šla Kamila oklikou a chtěla vědět jací byli babiččiny rodiče...a babička se rozpovídala nakonec i o válce a životě jejím a její sestry. Příběh začíná rokem 1939, kdy se seznamujeme s rodinou dvojčat Ester, Soni, jejich bratra Jiřího a rodičů. Všichni mají své sny, touhy a plánují si budoucnost. Tu jim však překazí, jak jedna ze sester řekla, mrňavý uřvanec se směšným knírkem, z kterého si zpočátku lidé utahovali a nakonec se ho báli, protože dokázal zničit vše kolem sebe. Ester se ale stále chce stát primabalerínou a Soňa zdravotní sestřičkou. Všechny jejich sny jsou zkomplikovány probíhající válkou a všudypřítomným strachem. Navíc mezi sestrami dojde ke sporu, který je na mnoho let rozdělí. Příběh v knížce je hluboký a neskutečně čtivý. Nemusíte se bát popisů likvidace Židů a válečných zvěrstev. Ne, Autorka nám vykreslila příběh plný naděje, odhodlání a sil. Soňa žije v Praze a opravdu pracuje jako zdravotní sestřička a setkává se tak s různými pacienty. I těmi v uniformách...a jedna německá uniforma jí dost zkomplikuje život. Čtení jsem si užívala. Příběh vám plyne pod rukama jak kdybyste sledovali film a ani u něj nedutali. Je od začátku až do konce čtivý bez nudných a hluchých míst, která by byla zbytečnou omáčkou. A dle Databáze knih je tahle knížka autorčinou prvotinou a já smekám, protože je to opravdu skvěle napsané a těším se na další knížky. Vám všem tuhle knížku doporučuji přečíst. A určitě nezapomeňte i na historii vaší rodiny, která jistě stojí za to, aby na ni nikdo nezapomněl a v rodině se tyto informace dědily z generace na generaci. Mě dodnes mrzí, že moje babička o válečných letech nikdy nechtěla mluvit a já mám tak jen pramalé informace co vše zažila...

Do této knihy jsem se pouštěla jen pár dní po vypuknutí války na Ukrajině, proto se mi kniha v těch dnech četla opravdu špatně. S knihou to absolutně nemá nic společného, jen jsem po ní sáhla v nesprávné době. Jménem mojí sestry mě velmi zaujala svou anotací. Příběh z protektorátní Prahy, odkrývání starého tajemství a osudová láska, to jsou jistoty, které mě vždy zaujmou. Poslední body anotace slibují milostný příběh, který může na čtenáře působit tak, že o tom vlastně kniha bude. Ale ono opak je pravdou. Stěžejním tématem tu rozhodně není lovestory, jako snaha o přežití nebo boj s režimem. Soňa je jiná, než dívky té doby. Kouří cigarety, jde z jednoho románku do druhého, nebojí se říct nahlas svůj názor. Knize se nedá upřít neuvěřitelná čtivost, která vás nutí číst dál a dál. Dále se odehrává ve dvou časových rovinách, ovšem kapitol ze současnosti, kdy vnučka nachází staré věci a začne zjišťovat minulost své babičky, je velmi málo, a vlastně bych je asi radši vynechala úplně. Jsou velmi krátké a vlastně nijak ostatní děj nedoplňují. Jménem mojí sestry je velmi hezká a smutná kniha zároveň. Přináší zase trochu jiný pohled na válku a rozhodně se těším na další autorčiny knihy. V knize jsem si našla celou řadu citátů. Celá recenze: http://kniznipristaviste.blogspot.com/2022/03/recenze-jmenem-moji-sestry.html