Tajemné místo Těchonín

Kdo dnes ví, že v obci Těchonín v okrese Ústí nad Orlicí je pochováno více než sto Řeků? Už si na ně vzpomíná jen několik pamětníků. Celkem jich bydlelo v těchonínských bývalých kasárnách okolo šesti set. Připomíná je jen seznam jmen a skromný pomník. Jde o bývalé řecké partyzány, kterým po prohře v občanské válce poskytlo azyl Československo. Přijeli většinou těžce nemocní, zmrzačení, bez nohou, bez rukou.

„O tom místě a osudech lidí, kteří se na něm shodou náhod ocitli, jsem neměla tušení a velmi mě překvapilo, když mi o něm vyprávěl předseda ostravské řecké obce Konstantin Papasavoglu. Ocitl se v Těchoníně jako malý kluk, syn partyzána a jeho vzpomínky jsem natočila pro Paměť národa,“ říká Scarlett Wilková. „Je možná jediným řeckým žijícím pamětníkem života svých krajanů v Těchoníně. Byl tam v dětství svědkem utrpení a umírání, ale vzpomíná na to místo z láskou. A hlavně umí vyprávět moc dobře. Příběh jednoho z vymyšlených hrdinů románu Až uvidíš moře jsem proto umístila částečně i do Těchonína. Možná bude pro čtenáře překvapivé a zajímavé zjistit, co se v tom místě v padesátých letech odehrávalo,“ vysvětluje.

Řečtí obyvatelé české obce Těchonín v padesátých letech, foto: Archiv Paměť národa

Kniha Až uvidíš moře vznikala na různých místech Řecka. Dokončena byla na ostrově Kefalonie a proto se na ní odehrává její finální děj. „Vlastně to je náhoda. Hledala jsem nějaké klidné místo, kde není moc turistů a dobře by se tam psalo. Byla doba covidová, možnosti cestování omezené, tak jsem nakonec skončila  na Kefalonii, v její části Paliki,“ vypráví autorka Scarlett Wilková. „Znala jsem  ostrov dříve, ale tentokrát jsem se ubytovala v oblasti, kterou tvoří písčité pláže, na něž jezdí především Řekové. V té oblasti ještě turistický průmysl nepřeválcoval normální život obyčejných lidí. Najednou jsem při psaní zjistila, že jsem osud hlavní hrdinky nasměrovala právě na tento ostrov, který je sice nyní přívětivý, ale dodnes jsou na něm patrné následky ničivého zemětřesení z roku 1953. Je dochováno mnoho výpovědí lidí o tom, jak strašné bylo. Vůbec jsem neplánovala, že se část knihy bude odehrávat právě tam, nějak se to tak náhodou seběhlo,“ vysvětluje.

            Fotografie ze soukromého archivu Scarlett Wilkové

            Fotografie ze soukromého archivu Scarlett Wilkové