Co všechno život přinesl a odnesl…

Přijdou někdy v životě chvíle, kdy máme najednou potřebu ohlédnout se trochu zpátky, zavzpomínat, vysunout šuplíčky vzpomínek, převinout si kus toho úžasného filmu zvaného život. Jen tak, bez scénáře. Každý z nás má někde svou bolavou třináctou komnatu stejně tak jako truhlu plnou radosti. Pootevřela jsem tedy ony zavřené dveře a nakoukla aspoň trochu pod víko truhly. Psala jsem a přitom plakala. Psala jsem a hodně jsem se taky smála. A za to všechno, za slzy, smích, radost i bolest, za to ti, živote můj, díky.