V Příběhu slunečnice se Miriam Blahové podařilo skloubit romantiku a historii do poutavého románu. Nyní přichází s novinkou Příběh akvamarínu, která čerpá z osvědčených ingrediencí a zároveň čtenářům nabízí nové téma i prostředí.

Po Příběhu slunečnice vydáváte Příběh akvamarínu. Co tyto dvě knihy kromě názvu spojuje?

Obě propojuje prolínání současnosti a historie a obě nesou romantické příběhy. Moc mě těší, že se podobají názvem i grafickým provedením nejen na obálce knihy.

Příběh slunečnice se částečně odehrává během druhé světové války, v Příběhu akvamarínu líčíte dřevařskou kolonii v první polovině 19. století. Jakým způsobem čerpáte z historie?

Jako autorka si zakládám na přípravě. Nemůžu psát bez osnovy, rozdělení jednotlivých scén do kapitol ani bez důkladných rešerší. Čerpám je z archivních záznamů, bakalářských a diplomových prací nebo internetu, ale ráda se podívám i na dobový seriál či film pro vykreslení maličkostí jako jsou oděvy či tehdejší mluva.

Děj nového románu jste umístila do okolí Jablunkovska. Máte k tomuto kraji osobní vztah?

Rozhodně. Vyrostla jsem tam a obec Lomnou, kde se většina děje (v současnosti i historii) odehrává, nesčetněkrát navštívila. Celé Jablunkovsko je mojí srdeční záležitostí.

Tentokrát se věnujete i vážnějšímu tématu – hlavní postava trpí vážnou nemocí. Jak se vám psaly pasáže, v nichž se Jasmína vyrovnává se zdravotními komplikacemi?

Vůbec to nebylo jednoduché. Mám kolem sebe lidi, kteří mi své zážitky s nemocí popsali, o to emotivnější to pro mě bylo. Na druhou stranu tyto pasáže představovaly výzvu. Nechtěla jsem, aby na čtenáře působily stísněně, zároveň jsem ani nechtěla téma zlehčovat. Doufám, že se mi podařilo najít rovnováhu a předat plnohodnotný a ne příliš depresivní prožitek.

Jako autorka jste velmi produktivní. Akvamarín vychází necelý rok po Slunečnici. Kolik času a energie svým románům věnujete?

Spočítat to na hodiny, dny ani týdny neumím, ale je to opravdu hodně. Pokud nejsem v práci nebo se nevěnuji dětem, nejčastěji sedím u počítače a tvořím. Naštěstí je psaní můj relax, koníček i vášeň, takže je můj manžel tolerantní a nějaké to nevyžehlené prádlo nekomentuje.

Máte už v záloze připravený nějaký další příběh spojující romantiku a historii?

Jsem ve 3/4 rozepsaného rukopisu a neskutečně mě jeho tvorba naplňuje. Historická linka je zde časově rozsáhlejší a popisuje období první republiky, předválečného období i kus druhé světové války jedné konkrétní obce. A přestože zatím nechci prozrazovat které, čtenáře snad potěší, že se budou moci setkat s některými postavami z Příběhu akvamarínu.