Poutavý příběh básnířky Vestonie, dcery rudolfínského alchymisty Edwarda Kelleyho Elisabeth Westonová, známá jako Vestonia, se narodila v Anglii, ale většinu svého života strávila v rudolfínské Praze, kam přišla se svým nevlastním otcem, slavným alchymistou Edwardem Kelleym. Spolu s ním pak zažila vzestupy a pády, podle toho, zda se Kelley zrovna těšil přízni vladaře, nebo byl v nemilosti. Již od dětství se u ní projevovalo výrazné básnické nadání, které se rozvinulo zejména po Kelleyho smrti. Její latinsky psané básně vycházely nejen v Čechách, ale i za hranicemi, jejími přáteli byli významní humanističtí básníci po celé Evropě. Její verše zaujaly i císaře Rudolfa. Byla nazývána desátou Múzou, čtvrtou Grácií, divem světa, ženským Ovidiem, nejučenější ženou století. Jen v lásce se jí štěstí vyhýbalo, básník Carolides, do něhož se zamilovala již jako malá holčička, se oženil s jinou. Přesto však Vestonia nakonec rodinné štěstí našla…