
Výměna
...Autorka píše svěžím stylem, který vás okamžitě vtáhne do svého děje. Nezapomíná na košaté popisy anglického prostředí i výstižnou charakteristiku jednotlivých postav, které se vám zhmotňují před očima...
...Autorka píše svěžím stylem, který vás okamžitě vtáhne do svého děje. Nezapomíná na košaté popisy anglického prostředí i výstižnou charakteristiku jednotlivých postav, které se vám zhmotňují před očima...
...„Autorka svůj příběh staví na pevných základech, které postupně napříč časovým údobím vrství do majestátní mohyly životního osudu poslední baronky. Opět nechybí květnaté rozvětvené popisy, které vás oklikou vedou k hlavní linii příběhu a noří vás hlouběji do svého děje.“...
... „Autorka buduje lehce mrazivou a temnou atmosféru románu od samého začátku a tuto svoji tajuplnou auru neopouští po celu dobu.“ ...
...„Čtivý styl i dostatek dějových zvratů vás nese zrychleným tempem ke svému závěru, který vás donutí popřemýšlet nad životními otázkami, jenž vám Katarína Gillerová jen tak nahodile předestře, ale jejich poselství ve vás zůstane rezonovat.“...
...„Od válečných příběhů povětšinou už tak nějak automaticky očekáváme špatné konce, že všechny osudy musí končit neradostně. U románu Světlo po válce je to však docela jinak. Zde se děj ubírá tím šťastnějším směrem.“...
... „Styl psaní byl velmi čtivý a mně sedlo jak tempo, tak postavy a zápletky. Líbilo se mi, jak se prokládaly kapitoly z pohledů obou hrdinek a také to, jak se děj stále hýbal kupředu.“ ...
... „Pro milovníky tohoto žánru bude skutečným čtenářským zážitkem, který ještě umocní vydařený konec.“ ...
„...Tempo románu je nastaveno od samého začátku ve vysokorychlostním drivu a po celou dobu je neměnné. Hluchá místa ani nezáživné pauzy se zde nekonají...“
... „Tempo románu je nastaveno od samého začátku ve vysokorychlostním drivu a po celou dobu je neměnné. Hluchá místa ani nezáživné pauzy se zde nekonají.“ ...
„Jana Poncarová touto knihou skládá hold své babičce. Do úst Alžběty vložila životní moudra staré ženy, která je vyrovnaná se svým životem, smířená s osudem, i když jí připravil nejen hezké chvíle. Zároveň autorka vybízí k zamyšlení. K zamyšlení nad příběhem vlastní rodiny, nad tím, co všechno víme a nevíme o vlastních předcích…“