Když se Mia ve svých osmatřiceti letech ocitne na prahu vyhoření, dá výpověď v práci a odjede do Japonska. Doufá, že se jí zde podaří najít životní motivaci u dvorní dámy Sei Šónagon, básnířky, která žila před tisícem let. V Kjótu nikoho nezná a nemluví japonsky, ale četla Seiny Zápisky pod polštář a má pocit, že našla spřízněnou duši – moderní ženu, jejíž postřehy o životě jako by vypadly z pera Virginie Woolfové. Při pátrání po osudu Sei Šónagon Mia objevuje místní chrámy, zahrady, čajovny a bary a nechává se okouzlit kvetoucími sakurami, zenovými meditacemi nebo divadlem kabuki. Z jejích zážitků vzniká jedinečný příběh – osobní cesta, na jejímž konci možná najde sebe samu.